Co vidíte, když jdete po nějakém obrovském sídlišti? Panelové králíkárny, rozčilené matky s neposlouchajícími dětmi a vypelichané psy?
Nebo se od té džungle dokážete oprostit a všímáte si drobných detailů, které vám zvednou náladu? Rozkvetlého stromu uprostřed chodníků, nesměle kvetoucích sedmikrásek, veselého křiku hrajících si dětí, zpěvu ptáků a odlesků slunce v otevřených oknech?
Svět je takový, jaký se ho rozhodneme vidět.
Jak se koukáte vy?
April 2, 2014
Já se snažím vidět ty hezké detaily :), ale někdy se stejně neubráním a přijde mi město děsné.
April 7, 2014
Je pravda, že občas je to dost výzva 😀
April 2, 2014
Kdyby takhle uvažovali všichni, nebylo by na světě hejtrů 😀
April 7, 2014
Krásná představa 🙂
April 4, 2014
U mě to záleží na mém aktuálním rozpoložení.. (: Ale snažím se oprostit co nejvíce to jde 🙂
April 7, 2014
Nejde to vždycky, ale podle mně je nejdůležitější ta snaha 🙂
April 5, 2014
Já se zas snažím vidět na všem to pozitivní. Když se mi stane něco špatného nebo zlého, vždycky se na tom najde něco pozitivního, i když je to občas hodně těžké. 🙂
April 7, 2014
Máš můj obdiv!
April 6, 2014
bohůžel v jednom takovém sídlišti bydlím a vždycky jsem se snažila si všímat toho hezkého, při mé smůle, vykáceli co se dalo, veškerá hřiště pro děti zničili. je tady jedna křičící matka za druhou a teď se jen modlím, aby mi na naší oobrovské louce na domem nepostavili další panelák. lost-strength.blogspot.cz
April 7, 2014
Držím palce, ať ti louka zůstane zachována a podaří se ti všímat víc hezkých věcí"