Category: Co jsem se naučila

May 23, 2017 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila na Maledivách

  1. Chodit zahalená od hlavy k patě má jednu nespornou výhodu: nespotřebujete moc opalovacího krému.
  2. Konzumace jogurtů je doporučena jen opravdu otrlým jedincům. Místní totiž necítí potřebu dávat je do chlaďáků.
  3. Dovolenkový jídelníček se může skládat jen z tuňáka, rýže a kokosu. Celé tři týdny.
  4. I na ostrově, který vycházkovou chůzí přejdete za patnáct minut, se vyplatí mít auto. (Na ostrově dlouhém tak, že byste ho zvládli přehodit kriketovým míčkem, auto mají také. Ale plachta, kterou je přikryté, na něj už nejspíš přirostla.)
  5. Jak zažít trochu adrenalinu? Pokuste se pochopit místní lodní přepravu. Některé spoje jezdí jen v sudý den, jiné jen v lichý. Nic nejezdí v pátek a když jsou trochu větší vlny. A pak se pokuste dostat včas na letiště.
  6. Ani po třech týdnech nemusíte rozšifrovat, jestli se autem oficiálně jezdí vpravo nebo vlevo.
  7. Pochopíte tu hluboká filosofická moudra. Třeba to, že v životě nemůžeme mít nad vším kontrolu. Nikdy totiž nevíte, co z toho, co jste si objednali k jídlu, vám skutečně přinesou. A už vůbec netušíte, co vám pak naúčtují.
April 7, 2016 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Alpách

  1. Rakouští silničáři mají tajný prostředek, díky kterému udržují většinu silnic suchých navzdory jakémukoli množství sněhu nebo deště.
  2. A podobný přípravek používají pravděpodobně i na své domy, které jsou vždy naprosto dokonale opravené.
  3. Řízek s rýži je regulérní pokrm! (A brambůrky s příchutí leča bohužel také.)
  4. Když
    vám opálený, šedesátiletý Rakušan bude doporučovat nádhernou
    dvohodinovou procházku, připravte se na celodenní výšlap s takovým
    převýšením, za jaké by se nemusel stydět ani Mount Everest.
  5. Krávy nežerou pampelišky a většina plotů kolem jejich pastvin je pod proudem. Neptejte se, kolikrát za sebou jsem se to naučila.
  6. Nemusíte mít strach, že byste v dubnu mokli. Tou dobou ještě normálně sněží.
January 7, 2016 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Thajsku

  1. Ví, jak udělat neodolatelné nabídky. Proč si kupovat jednu dopisní známku za 10 bahtů, když můžete mít dvě za třicet?
  2. Pokud během dovolené sníte víc prášků než doma za celý rok, možná nejte úplně stavění pro tropy.
  3. To, že existují mastičky, po nichž mizí opálení, neznámená, že vám to jako dalmatinovi bude slušet.
  4. Je možné žít jen na tropickém ovoci.
  5. Jaká je ideální oprava, když vám nefunguje termostat u klimatizace a v pokoji je pořád zima? Vypnout klimatizaci!
  6. Když červené víno stojí třikrát víc než v Čechách, dostanete skvělou příležitost, jak detoxikovat svůj organismus.
  7. Kdo má větší auto, má většinou přednost. Kdo má skútr a odvahu, má přednost vždycky.
December 4, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila při zařizování nového ateliéru

Když se sejdu v jedné místnosti s kladivem a šroubovákem, vždycky je
to velice poučná záležitost. Při zařizování tohoto ateliéru jsem se
naučila například tyto věci:

  1. Když chcete sestavovat nábytek, je dobré vzít si  s sebou alespoň
    nějaké nářadí. Nebudete pak muset hřebíky zatloukat držáky pozadí.
  2. Existuje zhruba milion typů garnýží. Garantuji, že v každém novém
    prostoru bude takový typ, na nějž jste ještě nekupovali jezdce.
  3. I přesto, že budete krok za krokem následovat návod, je možné postavit skříň zrcadlově obráceně.
  4. Když postavíte skříň zrcadlově obráceně, nemusí se vám do ní vejít
    poličky a je šance, že ji budete muset úplně celou rozebrat. (Ano, i
    vytahat hřebíky, které jste tak poctivě zatloukli držákem pozadí.)
  5. Pokud si vše chcete udělat sami, záhy zjistíte, že aku šroubovák má o
    něco komplikovanější ovládání než: “Drahý, mohl bys to prosím
    zašroubovat?”

Jaké jsou vaše zkušenosti se sestavováním nábytku?

October 5, 2015 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Českém Švýcarsku

  1. Opravdu není vhodné brát si nevyšlápnuté boty.
  2. Už jsem se to sice jednou načila v Polsku, ale zásoby alkoholu na celý víkend zákonitě celý víkend nevydrží.
  3. Pokud by něco mělo mít označení turistická dálnice, měla by to být rozhodně trasa mezi Pravčickou bránou a Mezní loukou. Nepřetržitý zástup německy, anglicky, francouzsky, rusky a občas i česky švitořících turistů mi připomínal spíš Karlovo náměstí než národní park.
  4. Jít uprostřed noci hledat seník, který stál na louce za chalupou před patnácti lety, by mohla být docela příjemná procházka. Před patnácti lety. Ne v době, kdy je louka rozdělena na soukromé zahrady.
  5. Řidičský paradox: Řidiči jsou největší alkoholici a abstinenti většinou nemají řidičák. Značně to komplikuje rána, kdy někam potřebujete jet autem.
  6. Když máte neodbytnou touhu výše zmiňovaný seník najít, může se stát, že budete nuceni přeskakovat rybníky, přelézat ploty a za hlasitého vrzání nasazovat sousedovu branku, kterou jste omylem vysadily z pantů. (Samozřejmě čistě teoreticky!)
  7. Není od věci si zkontrolovat, jestli odpočinková nedělní trasa vhodná pro rodiny s dětmi, není určená pro rodiny kamzíků. Nevím, jak jinak si vysvětlit několika kilometrové příkré stoupání po úzkých, nerovných cestičkách.

Byli jste v Českém Švýcarsku? Líbilo se vám tam?

September 30, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v září

  • Někteří lidé jsou plni překvapení: “Ona se prý zamilovala!” “Do svého přítele?”
  • Neptejte se jak, ale při holení podpaží je možné pořezat se na stehně.
  • Je horší říct silnější ženě, že je těhotná, i když není, nebo nepoznat, že je v osmém měsíci?
  • Různí lidé mají různé priority: “No, já chodím do práce jen na odpolední. Dopoledne se rozbalují balíky a to mi ničí nehty.”
  • Vadí-li vám, že vám po cestě před chalupou neustále jezdí lyžaři, vyřešte to jako jeden známý a každé ráno to tam pravidelně kropte. Ono je to naučí.
  • Začnete-li před spaním vážně uvažovat o tom, že se nebudete odličovat, abyste ráno ušetřily trochu času, je to jasné znamení toho, že potřebujete dovolenou.
  • Nezapomínejte, že různí lidé mají různé hodnoty. V tramvaji: “Pane, pojďte si sednout.” “Nene, já si sednu až v hospodě. Tam se sedí líp.”
August 13, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v červenci

  1. Když se vaše nejoblíbenější kavárna jmenuje Bar, ještě to nutně neznamená, že jste alkoholik.
  2. Jak být rasově nekorektní ve dvou větách: Servírka: “Máte rezervaci?” Kamarádka: “Copak jsme nějaký indiáni?”
  3. Když vám všichni okolo tvrdí, že ta plastová lžíce se nad ohněm roztaví, vyplatí se je poslouchat. Fazole s PVC nejsou gastronomický zážitek, který bych chtěla ještě někdy opakovat.
  4. Kamarádka: “To já ten svůj kávovník ani nezalévám a pořád žije.” Její přítel: “Doufám, že víš, že je UMĚLÝ?”
  5. Konec dohadů s partnerem, jestli nechává na záchodě zvednuté prkýnko. Kupte takové, které se bude samo sklápět. (To, že se sklápí opravdu pořád, už není vaše starost.)
  6. V Tescu mají poněkud zvrácený smysl pro humor, když ve čtyřiceti stupňových vedrech prodávají pistole na vrhání sněhových koulí.
July 13, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v červnu

  1. Když usnete s desinfekčním mýdlem natřeným na kůži, trochu ji to poleptá. A mít puchýře na uších není nic moc.
  2. Výhoda bokových silonek je v tom… Ne, fakt mě nic nenapadá.
  3. Někteří lidé mají prostě na všechno odpověď. Já: “Co ty víš, co pro tebe vesmír chystá.” Kamarádka: “Vím. Meteorit.”
  4. Utíkání před problémy není dostačující forma kardio cvičení.
  5. Různí lidé mají různý přístup k humoru. Kamarád: “Moc rád tě rozesmívám. Ale ne vždy se mi to povede mým důvtipem, tak ze sebe musím dělat debila.”
  6. Křesťanská terminologie dává některým lidem zabrat. Jak jinak by mohli říct, že při obřadech tam běhá pikolík s kadidlem?
  7. Mít vytržený kabel u sluchátek může mít i svoje výhody. Nestane se například, že by vám někdo vykradl kabelku, protože při sebemenším pohybu kabelů to levé přestane hrát.
  8. A hlavně – kolik piv se vejde do lednice, tolik jich tam je.
June 29, 2015 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Irsku – 2. část

  1. Máte-li na některý den naplánovaný celodenní pobyt v přírodě, zaručeně bude pršet.
  2. Když už si na déšť zvyknete a začnete si říkat, že to není tak hrozné, padne mlha.
  3. Dávejte si pozor na své psy. Jestliže budou plašit ovce, Irové je zastřelí. Aspoň podle výhružných cedulí u každé pastviny.
  4. Irové
    své pivo berou opravdu vážně. Když v minulosti král nemohl napojit
    chmelovým zárakem svůj dvůr, ztratil nárok na svůj titul.
  5. Dvojpeřina
    může první noc vypadat velice romanticky. Po sedmé noci, kdy vám
    neustále táhne na záda a ramena, začnete podezřívat, že jsou
    sponzorované rozvodovými právníky.
  6. Některé dny prší tak vytrvale, že vám začnou promokat i pláštěnky.
  7. Některé
    B&B jsou tak kreativní, že WC a sprchový kout zvládnou našťouchat
    na 1m2. Je to těsné? Ano. Ale kdy jindy si při čůrání můžete sprchovat
    nohy?
June 15, 2015 Cestování, Co jsem se naučila 3 Comments

Co jsem se naučila v Irsku – 1. část

  1. Projít pasovými kontrolami na dvou různých terminálech by mohlo být i zajímavé. Ne v případě, že vám letadlo odlétá za patnáct minut a před vámi je fronta jak na Padesát odstínů šedi.
  2. Když je hotel v centru Dublinu fakt hodně levný, je to podezřelé. Jedním z důvodů nízké ceny může být diskotéka vyřvávající hned pod okny do čtyř do rána.
  3. Povede-li se vám při monotónním popu usnout, vězte, že několikrát za noc spuštěný požární alarm vás spát nenechá.
  4. Je-li státní svátek, nejezdí dublinská MHD. Vůbec. Což může trochu zkomplikovat vyzvedávání auta na opačném konci města.
  5. Stěny největšího dublinského hradu jsou sytě barevné. Asi jako zateplené paneláky.
  6. Budete-li spát v povlečení pošitém flitry, budete si připadat jako na diskotéce. Což po zkušenostech z Dublinu nemusí být zrovna příjemné.
  7. Dvoukřídlé prosklené dveře vypadají luxusně. Pokud tedy nevedou na záchod. Ale co, soukromí je stejně přeceňované.
Scroll to top