January 7, 2016 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Thajsku

  1. Ví, jak udělat neodolatelné nabídky. Proč si kupovat jednu dopisní známku za 10 bahtů, když můžete mít dvě za třicet?
  2. Pokud během dovolené sníte víc prášků než doma za celý rok, možná nejte úplně stavění pro tropy.
  3. To, že existují mastičky, po nichž mizí opálení, neznámená, že vám to jako dalmatinovi bude slušet.
  4. Je možné žít jen na tropickém ovoci.
  5. Jaká je ideální oprava, když vám nefunguje termostat u klimatizace a v pokoji je pořád zima? Vypnout klimatizaci!
  6. Když červené víno stojí třikrát víc než v Čechách, dostanete skvělou příležitost, jak detoxikovat svůj organismus.
  7. Kdo má větší auto, má většinou přednost. Kdo má skútr a odvahu, má přednost vždycky.
December 4, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila při zařizování nového ateliéru

Když se sejdu v jedné místnosti s kladivem a šroubovákem, vždycky je
to velice poučná záležitost. Při zařizování tohoto ateliéru jsem se
naučila například tyto věci:

  1. Když chcete sestavovat nábytek, je dobré vzít si  s sebou alespoň
    nějaké nářadí. Nebudete pak muset hřebíky zatloukat držáky pozadí.
  2. Existuje zhruba milion typů garnýží. Garantuji, že v každém novém
    prostoru bude takový typ, na nějž jste ještě nekupovali jezdce.
  3. I přesto, že budete krok za krokem následovat návod, je možné postavit skříň zrcadlově obráceně.
  4. Když postavíte skříň zrcadlově obráceně, nemusí se vám do ní vejít
    poličky a je šance, že ji budete muset úplně celou rozebrat. (Ano, i
    vytahat hřebíky, které jste tak poctivě zatloukli držákem pozadí.)
  5. Pokud si vše chcete udělat sami, záhy zjistíte, že aku šroubovák má o
    něco komplikovanější ovládání než: “Drahý, mohl bys to prosím
    zašroubovat?”

Jaké jsou vaše zkušenosti se sestavováním nábytku?

November 3, 2015 Nostalgie Post a Comment

Tři mrknutí a jeden a půl nádechu

Bylo 12:37 a přesně po dobu dvou vteřin na sebe hleděl pár mědově hnědých a blankytně modrých očí. Byl to pohled, který si nevšímal plnosti rtů a ostrosti rysů obličeje, ale zkoumal, kolik vrásek od smíchu má ten druhý kolem očí.
Nepromluvili spolu jediné slovo. Jen spolu sdíleli tři společná mrknutí a jeden a půl nádechu. Ale přesto cítila, že když jeho řasy rozvířily vzduch, šeptal jí tajemství, která nikomu jinému neprozradí. A spolu s tím, jak se jí rozšířily zorničky, odhalila mu, jakou samotu cítila celý život.
Tři mrknutí a jeden a půl nádechu. Po takovou dobu si majitelka medově hnědých očí připadala celá. A od té doby věděla, že život někdy může dávat smysl.
October 5, 2015 Cestování, Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v Českém Švýcarsku

  1. Opravdu není vhodné brát si nevyšlápnuté boty.
  2. Už jsem se to sice jednou načila v Polsku, ale zásoby alkoholu na celý víkend zákonitě celý víkend nevydrží.
  3. Pokud by něco mělo mít označení turistická dálnice, měla by to být rozhodně trasa mezi Pravčickou bránou a Mezní loukou. Nepřetržitý zástup německy, anglicky, francouzsky, rusky a občas i česky švitořících turistů mi připomínal spíš Karlovo náměstí než národní park.
  4. Jít uprostřed noci hledat seník, který stál na louce za chalupou před patnácti lety, by mohla být docela příjemná procházka. Před patnácti lety. Ne v době, kdy je louka rozdělena na soukromé zahrady.
  5. Řidičský paradox: Řidiči jsou největší alkoholici a abstinenti většinou nemají řidičák. Značně to komplikuje rána, kdy někam potřebujete jet autem.
  6. Když máte neodbytnou touhu výše zmiňovaný seník najít, může se stát, že budete nuceni přeskakovat rybníky, přelézat ploty a za hlasitého vrzání nasazovat sousedovu branku, kterou jste omylem vysadily z pantů. (Samozřejmě čistě teoreticky!)
  7. Není od věci si zkontrolovat, jestli odpočinková nedělní trasa vhodná pro rodiny s dětmi, není určená pro rodiny kamzíků. Nevím, jak jinak si vysvětlit několika kilometrové příkré stoupání po úzkých, nerovných cestičkách.

Byli jste v Českém Švýcarsku? Líbilo se vám tam?

September 30, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v září

  • Někteří lidé jsou plni překvapení: “Ona se prý zamilovala!” “Do svého přítele?”
  • Neptejte se jak, ale při holení podpaží je možné pořezat se na stehně.
  • Je horší říct silnější ženě, že je těhotná, i když není, nebo nepoznat, že je v osmém měsíci?
  • Různí lidé mají různé priority: “No, já chodím do práce jen na odpolední. Dopoledne se rozbalují balíky a to mi ničí nehty.”
  • Vadí-li vám, že vám po cestě před chalupou neustále jezdí lyžaři, vyřešte to jako jeden známý a každé ráno to tam pravidelně kropte. Ono je to naučí.
  • Začnete-li před spaním vážně uvažovat o tom, že se nebudete odličovat, abyste ráno ušetřily trochu času, je to jasné znamení toho, že potřebujete dovolenou.
  • Nezapomínejte, že různí lidé mají různé hodnoty. V tramvaji: “Pane, pojďte si sednout.” “Nene, já si sednu až v hospodě. Tam se sedí líp.”
September 25, 2015 K zamyšlení Post a Comment

O chcíplém šnekovi

Už od loňského léta jsem ho pozorovala při každém pití kávy. Z balkonu ve čtvrtém patře jsem sledovala, jak je nalepený na kanárkově žluté zdi. Usrkávala jsem doušek za douškem a nedávalo mi smysl, co ho mohlo přimět vydat se na takovou pouť. Do neznáma, strmou cestou bez jasných výsledků.
Ale není to právě o tom? Vydat se na cestu a nechat se unášet výhledem, který se nám při tom naskytne?
Šnek chcípl, než se stihl vyšplhat až na střechu. Ale i přesto mám jeho ulitu vystavenou na stole jako připomínku. Protože cesta je cíl. A kdo nevykročí, nikam nedojde.
September 17, 2015 K zamyšlení 2 Comments

7 důvodů, proč začít jezdit na kole

Po roce, kdy jsem měla svoje krásné holandské kolo vystavené v ložnici, kde sloužilo na střídačku jako sušák na osušky a lapač prachu, jsem se rozhodla, že je nejvyšší čas konečně ho provětrat v pražských ulicích. Toto odhodlání bylo doprovázeno řadou svízelných situací. Mimo jiné tím, že se díky oněm úžasným holandským řidítkům nevešlo do výtahu ani do sklepa. A tahat ho pokaždé vyjížďce do čtvrtého patra jsem shledala poněkud únavným.

Neptejte se proč, ale na chodbě ve sklepě máme uskladněné zrezivělé dopravní značky. Při jedné z mých světlejších chvilek mně napadlo, že bych kolo mohla zamykat u nich. Sice jsem pak pokaždé zamazaná od rezi, jako bych právě oškrábala okapy celému městu, ale za možnost prohánět se v ulicích na dvou kolech to rozhodně stojí.
Proč je tedy dobré začít jezdit na kole?
  1. Budete mít spoustu příležitostí poznat vaše město. Obzvlášť ve chvílích, kdy jedete někam, kde to neznáte, a zasekne se vám navigace.
  2. Získáte spoustu záminek k nákupu nového oblečení. Na fotkách sice sukně vypadají jako úžasný cyklistický úbor, ale realita toho odhaluje víc, než by bylo vhodné.
  3. Opálíte se. Hlavně vyjížďky kolem poledne mají tendenci se nečekaně protahovat (viz bod 1).
  4. Budete si mnohem víc všímat chodců okolo sebe. Jeden by nevěřil, kolik se jich hemží na chodnících, když tudy potřebujete projet.
  5. Perfektně se seznámíte s převýšením terénu. Šlapání do kopce se vám natolik vryje do paměti, že po pár dnech budete schopní do map dokreslovat vrstevnice.
  6. Pravidelným mlácením se o šlapačku do lýtka si dramaticky zvýšíte odolnost proti bolesti.
  7. Zlepšíte své chování v krizových situacích. Chvíle, kdy nasazujete spadnutý řetěz v noci u čtyř proudé silnice,  nebo chytáte botasky, které neustále vyskakují s košíku na řidítkách na silnici, vám ani jinou možnost nedají.

Co vy a kolo? Jezdíte? Nebo naopak cyklisty nesnášíte?

August 13, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v červenci

  1. Když se vaše nejoblíbenější kavárna jmenuje Bar, ještě to nutně neznamená, že jste alkoholik.
  2. Jak být rasově nekorektní ve dvou větách: Servírka: “Máte rezervaci?” Kamarádka: “Copak jsme nějaký indiáni?”
  3. Když vám všichni okolo tvrdí, že ta plastová lžíce se nad ohněm roztaví, vyplatí se je poslouchat. Fazole s PVC nejsou gastronomický zážitek, který bych chtěla ještě někdy opakovat.
  4. Kamarádka: “To já ten svůj kávovník ani nezalévám a pořád žije.” Její přítel: “Doufám, že víš, že je UMĚLÝ?”
  5. Konec dohadů s partnerem, jestli nechává na záchodě zvednuté prkýnko. Kupte takové, které se bude samo sklápět. (To, že se sklápí opravdu pořád, už není vaše starost.)
  6. V Tescu mají poněkud zvrácený smysl pro humor, když ve čtyřiceti stupňových vedrech prodávají pistole na vrhání sněhových koulí.
July 28, 2015 Nostalgie Post a Comment

8 nejmilejších zvuků

Svět je plný tónů a nečekaných písní. Už jsem psala, jak miluji zvuk letního větru za soumraku. Ale v životě nám hraje mnohem víc melodií. Posloucháte?
  1. Šepot osamělého auta projíždějícího ztichlou nocí. Za jakým dobrodružstvím prchá v tak pozdní hodinu?
  2. Sotva slyšitelná hudba, kterou si pouští sousedka, když si chci odpoledne zdřímnout. Které tóny jsou skutečné a které už přichází ze snů?
  3. Klokotání při nalévání vína z právě otevřené lahve. Jaká pravda je skryta na jejím dně?
  4. Šustění peřin při probuzení. Jste dostatečně vděční za každou minutu, kdy můžete být naživu?
  5. Bubnování kapek deště na okno po několika dnech veder. Máte někoho, s kým milujete pozorovat obrazce, které kapky vytváří na skle?
  6. Zacinkání zvonku, když čekám milou návštěvu. Jaká tajemství spolu budeme sdílet tentokrát?
  7. Praskání ohně, když pozoruji nekonečno hvězd nad hlavou. Co před námi skrývají?
  8. Mlasknutí při zaklapnutí knížky po dočtení. Změnily mě její řádky?

Jaké jsou vaše nejoblíbenější zvuky? Mlaskání bot v mokré trávě nebo něco úplně jiného?

July 13, 2015 Co jsem se naučila Post a Comment

Co jsem se naučila v červnu

  1. Když usnete s desinfekčním mýdlem natřeným na kůži, trochu ji to poleptá. A mít puchýře na uších není nic moc.
  2. Výhoda bokových silonek je v tom… Ne, fakt mě nic nenapadá.
  3. Někteří lidé mají prostě na všechno odpověď. Já: “Co ty víš, co pro tebe vesmír chystá.” Kamarádka: “Vím. Meteorit.”
  4. Utíkání před problémy není dostačující forma kardio cvičení.
  5. Různí lidé mají různý přístup k humoru. Kamarád: “Moc rád tě rozesmívám. Ale ne vždy se mi to povede mým důvtipem, tak ze sebe musím dělat debila.”
  6. Křesťanská terminologie dává některým lidem zabrat. Jak jinak by mohli říct, že při obřadech tam běhá pikolík s kadidlem?
  7. Mít vytržený kabel u sluchátek může mít i svoje výhody. Nestane se například, že by vám někdo vykradl kabelku, protože při sebemenším pohybu kabelů to levé přestane hrát.
  8. A hlavně – kolik piv se vejde do lednice, tolik jich tam je.
Scroll to top