- Že jsem celý život držela diety špatně. Kamarádka: “Začala jsem jíst zdravě, takže jsem si k večeři nedala bůček, ale jen lehkou kachnu.”
- Že modřiny se můžou dělat i z toho, jak neustále vrážíte do vzduchu. Jinak si to prostě neumím vysvětlit.
- Čas, kdy se muži rozhodnou ostříhat si vlasy, je ten, kdy už je mají moc nadýchané. Tedy alespoň podle mého přítele.
- Jaro bez řezaných květin je jako hospoda bez řezaného piva.
- Psací proces je komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát: Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Napíšu tři
řádky -> Zírám na kurzor -> Jdu na Facebook -> Smažu,co jsem předtím
napsala. Repete. - Když jeden den v měsíci po ránu dojde káva, jsem ještě schopná to akceptovat. Když se to ale stane dvakrát…
Co za úžasná, život měnící moudra jste se v březnu naučili vy?
Comments
10 responses to “Co jsem se naučila v … březnu”
S tou kávou tomu naprosto rozumím! Na mě se při nedostatku kofeinu nesmí nikdo byť jen trochu škaredě podívat, jinak si zahrává se samotnou smrtí.
Přesně vím, o čem mluvíš 😀
ahahahahahahaha z nadýchaných vlasů padám pod stůl 😀 Můj přítel vždycky když se jde nechat ostříhat, ostříhají mu to hrozně u uší, a on je má k tomu ještě trošku odstáté, takže supr. 😀
To chce změnit kadeřnici 🙂
Přítel to má s vlasama naopak. Oni mu rostou jaksi proti gravitaci – má obří afro jako nějaký černoch 🙂 A je s tim tak spokojenej, že si hlídá, aby o objem doopravdy nepřišel :))
V takoém případě je načechranost žádaná 🙂
:DD vidím, že chlapi to mají s vlasy dost podobně :)) Dieta mě pobavila :)))
To jsem ráda, děkuju za komentář 🙂
Ahoj Jari 🙂 nominovala jsem tě na tag v peřinách TADY 😉
Ahoj, jdu se do toho pustit 🙂