Jak jsem zvelebovala zahradu: jaro

Jsem holka z paneláku. Jsem Pražačka. A nějakým záhadným řízením osudu jsem se dostala k tomu, že vlastním zahradu.
Tohle jsou moje zápisky.

1. týden
Všude nám rostou šlahouny psího VÍNA. Přijde mi docela dost cool, že zrovna tahle rostlina zaplavuje naši zahradu v takovém enormním množství.

2. týden
Vypuká pandemie.
Abych se zabavila, rozhoduji se odstranit kusy psího vína. Kolik litrů skutečného vína se přitom spotřebovává, přestávám počítat poté, co větvemi plním třetí obrovský pytel. 

3. týden
Stále je pandemie.
Všechno, kde by se snad náhodou mohli potkat lidé, je zavřené. Ano, i sběrný dvůr. Velké černé pytle, které máme rozestavěné kolem domu, vzbuzují otázku, jak jsme si vlastně na ten dům vydělali.

4. týden
Snažím se vykopávat kořeny psího vína. Mám jen zahradnickou lopatku, ale stále je pandemie. Vykopávat kořeny zahradnickou lopatkou je výzva.

5. týden
Snažím se stále vykopávat kořeny psího vína, ale ztrácí se má zahradnická lopatka. Stále je pandemie, takže jsem nucena používat lopatku na popel. Jestli práce se zahradnickou byla výzva, kopat s lopatkou na popel je již zcela nemožné. 

6. týden
Chystám se objednat květiny na záhonky, které jsem vyrvala z náručí psího vína. Nekonečné hodiny zabíjím procházením zahradnických katalogů a nevěřím, že fakt existuje tolik kytek. Jsem z těch možností frustrovaná a radši objednávám tak sto padesát PIVOněk. 
Začínám přemýšlet, jestli nemám skryté problémy s alkoholem.

7. týden
Stává se ze mě kovaný zahrádkář. Pořizuji si crocsy. Jsem hrdá i zklamaná zároveň. Sice už po zahradě nechodím v lodičkách (trávník si s podpatky evidentně moc nerozumí), ani v pantoflích (když jsem v nich tahala kořeny, přestal mě zdravit jeden soused), ale mám pocit jako bych znásilňovala komunitní estetické cítění. 

8. týden
Sejeme trávník. Ale je stále pandemie a lopatkou na popel se špatně rozrývá hlína. Tušíme, že do té vypráhlé, rozpraskané země se asi moc semínek neuchytí, ale nevzdáváme se a hážeme je tam i tak.

9. týden
Trávník neroste, je pandemie a ptáci z širého okolí si hodují na naší nevyrostlé trávě. Nevím, kdy naposledy jsem byla u kadeřníka, a stále vlastním crocsy, takže vážně uvažuji nad tím, že si u trávníku hodím ve volném čase brigádu jako pohyblivý strašák.

10. týden
Trávník neroste. Pivoňky nerostou. Je pandemie.
Rozhoduji se, že si založím zeleninovou zahrádku. 

0

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to top